1999

Navštivte nás později, vždyť Barma tu bude ještě spoustu let. Návštěvou za současného stavu věcí vyjadřujete tichý souhlas s režimem.- Aun Schan Su Ťij (Aung San Suu Kyi)

 

2010

Chceme, aby lidé Barmu navštívili. Tím, že porozumí politické a ekonomické situaci země, morálnímu stavu naší společnosti pomohou nikoli juntě ale obyčejným lidem.- U Win Tin, mluvící za NLD

 

 

Jaká (etická) úskalí má cestování do Barmy?

Vyrazit na dovolenou do Barmy není totéž jako jet do Itálie nebo do Thajska. Ačkoli se odpovědné cestování týká celého světa, včetně tuzemska, rozhodnutí zdali pojedete nebo nepojedete do Barmy (a pokud ano, jak?) s sebou přináší mnohem těžší morální dilema, než tomu bývá v případě jiných destinací.

Financování bezpráví

Zatímco značnou část barmského státního rozpočtu pohltí výdaje na armádu, pouze malé procento směřuje do školství a zdravotnictví. Barma doplácí na své nerostné bohatství. Výnosy z těžebního průmyslu zajišťují nemnoha vyvoleným velmi pohodlný život, a to nezávisle na míře vzdělání a zdraví barmského obyvatelstva. Vedle nerostného bohatství je také turismus vnímán jako další potencionální zdroj příjmů.

airplane and bag

Rok 1996 junta označila za „Rok pro návštěvu Barmy“. Mnoho turistů však slogan do Barmy nepřilákal. Podle The Irrawaddy v současné době zájem turistů o Barmu stoupá. Oproti roku 2009 vzrostl v roce 2010 počet turistů v Barmě o 33% na 300,000. Pro srovnání Thajsko každoročně navštíví na 14 milionů turistů.

Z každého návštěvníka režimu plyne určitý příjem. Kromě poplatku za vízum se státní pokladna plní drobnými a méně evidentními částkami napříč turistovými výdaji. Navíc docházelo při budování turistické infrastruktury a služeb k neomluvitelnému porušování lidských práv. Necestovat do Barmy znamená nevracet se s pocitem viny.

Podpora obyvatelstvu

Na druhé straně jsou tu argumenty, které cestování do Barmy podporují. Obyvatelé mohou těžit z nově se objevujících podnikatelských příležitostí. Turismus zlepší proudění informací, znalostí a lidského kapitálu přes hranice. V symbolické rovině dává turismus Barmáncům možnost kontaktu s cizinci, se světem, který na ně nezapomíná a otevírá se nejen bohatým a mocným, ale i jim, obyčejným lidem.

Barmské etnické skupiny

Barma je etnicky nesmírně rozmanitá země. Populaci Barmy tvoří na 130 etnických skupin (píšeme-li v rámci našeho projektu „Barmánci“, myslíme tím všechny tyto skupiny dohromady). Jedním z největších problémů Barmy je právě přetrvávající špatné zacházení s etnickou rozmanitostí země. Ani období počínaje koloniální nadvládou po současnost vládcům Barmy nestačilo na to, aby všem obyvatelům země zaručili rovná práva a dostatečnou autonomii. Diskriminace a porušování lidských práv na základě etnického původu přetrvávají. Zejména v některých oblastech země se etnické minority stávají terčem útoků barmské armády.

Turismus a zahraniční investice mohou centrálním oblastem Barmy přinést bohatství, z kterého by mohla profitovat větší část obyvatelstva než doposud. Zdá se ale, že etnickým minoritám žijícím v hraničních oblastech země klidný život a prosperitu opět nepřinesou.

Jakékoli snahy o pomoc a podporu barmskému lidu musí tento problém zohlednit. Barma se nikdy nestane stabilní demokracií, dokud stát nezaručí základní svobody, bezpečí a materiální jistoty všem svým lidem bez výjimek.

Barmští migranti

Burmese refugees in Thailand. Author: Rusty Stewart

Bavíme-li se o vlivu turismu na obyvatele Barmy, neměli bychom zapomínat na miliony Barmánců, kteří byli donuceni zemi opustit. Většina z nich žije v otřesných podmínkách v Thajsku, Indii, Bangladéši a Malajsii. Pouze malé procento z těch, kteří z Barmy utekli, má status uprchlíka. Státy sousedící s Barmou totiž nejsou signatáři Ženevské konvence o uprchlících.

Dalších přibližně 500,000 Barmánců jsou IDP (interně vysídlené osoby). Tito lidé utekli ze svých domovů, ale zůstali v Barmě. Ani oni by na rostoucím přílivu kapitálu ze zahraničí nevydělali. Přesto doufáme, že rostoucí počet cizinců mířících do Barmy přinese do země kritický pohled na její problémy a nedostatky, se kterými turisté přijdou do styku. Dále věříme, že to barmskou vládu přinutí opustit dosavadní nečinnost v mnoha klíčových otázkách a nahradí ji řešením problémů země a zlepšováním její situace.

Chceme-li pomáhat barmskému lidu, nelze přehlížet jeho podstatnou část, barmské imigranty.

Nucená práce

Nucená práce za minimální nebo žádnou mzdu je v Barmě všudypřítomná. Lidé jsou nuceni opravovat silnice, stavět ploty kolem vesnic, sloužit armádě jako nosiči nebo rovnou nasazovat životy jako hledači min.

Turistický průmysl v Barmě nucené práce často využívá. Každá rodina žijící v Mandalaji se musela alespoň 3krát do měsíce zúčastnit prací na turistických projektech, a to bez nároku na mzdu.

Za svůj boj ve prospěch pracujícího obyvatelstva obdržela Su Su Nway v roce 2006 Cenu svobody. Úřadům se sice postavila a za nucené práce na ně podala žalobu, se kterou dokonce uspěla, ale vedení státu přišlo s odvetným opatřením. Su Su Nway byla poslána do vězení za údajné vyhrožování a nadávky představitelům státu.

Státem podporovaná nucená práce je opakovaným terčem kritiky Mezinárodní organizace práce:

Používání nucené práce, pod záminkou rozvojových cílů, armádou a dalšími vládními úřady dostalo Myanmar do centra světové pozornosti. Poprvé v historii organizace ILO přistoupilo ke krokům potřebným k naplnění podstaty článku 33 stanov organizace. Mimo jiné tímto ILO požádalo všechny členské státy, organizace sdružující zaměstnance i zaměstnavatele a mezinárodní organizace, aby vážně přehodnotily své vztahy s Barmou.- Zastavme nucenou práci (2001)

Dětská práce

Počet pracujících dětí v Barmě se odhaduje na statisíce. Nezletilí pracovníci jsou před těmi dospělými upřednostňováni mimo jiné i proto, že si příliš nestěžují.

Zvláště odporná forma dětské práce praktikovaná přímo barmským režimem je používání dětských vojáků. Barma statistikám o dětských vojácích tradičně vévodí.

Životní prostředí

Životní prostředí v Barmě trpí nedostatečným povědomím společnosti, chudobou a silnou orientací na zisk. Týká se to nadměrné těžby dřeva, zabírání zemědělské půdy k pěstování neužitkových plodin typu Jatropha, zakládání golfových hřišť, plýtvání zdroji a energií.

Specificky barmskými problémy jsou těžba a transport přírodních zdrojů jakými jsou plyn a ropa a hydroenergetické projekty.

Za jednoho z viníků ničení životního prostředí v Barmě je považován turismus.

Ochrana životního prostředí není v Barmě na pořadu dne a nedávné zřízení přírodní rezervace pro tygry připomíná spíše reklamu než seriózní environmentální projekt. Ani Barmánci nejsou v otázce ochrany životního prostředí příliš optimističtí. Nelze popřít, že je samotné trápí vážnější starosti, jak uživit sebe a rodinu. Tato omluva nicméně neplatí pro zahraniční turisty.

Nucené přesídlení

Boje barmské junty proti etnickým skupinám a projekty na výrobu hydroelektrické energie jsou nechvalně známými příčinami nuceného přesídlení. Předpokládá se, že v Barmě žije 500,000 interně vysídlených osob, tedy až 1% barmské populace.

Vesnice byly srovnány se zemí, čímž uvolnily cestu necitelným opravám historických památek v Paganu a výstavbě turistických zařízení.

Korupce

Barma se v Indexu vnímání korupce Transparency International za rok 2010 umístila jako předposlední ze 178 zemí. Hůř dopadlo pouze Somálsko a o předposlední místo se s Barmou dělil boji zmítaný Afghánistán. Turistický průmysl, ideální zdroj cizí měny, nelze v tomto kontextu považovat za čistý.

Pokud není uvedeno jinak, poslední aktualizace informací proběhla v květnu 2011.
Fotografie: Wikipedia, Rusty Stewart, The Irrawaddy; Icon: Babasse